Jak se připravit na příchod štěněte do vašeho domova

Jak se připravit na příchod štěněte do vašeho domova

A je to tady. Nadešel den, kdy si přivezete vaše vysněné štěňátko domů. Strašně se těšíte, ale zároveň máte také v hlavě spoustu otázek. Rádi byste k tomuto zásadnímu zlomu přistupovali zodpovědně? Výborně! Tento okamžik sebou totiž přináší mnoho změn do vašeho života. Pořídili jste si v podstatě malé „miminko“. Ano. Řečeno s trochou nadsázky, ale sami uvidíte.

V tomto článku naleznete vše, co budete potřebovat pro příchod vašeho psího mazlíčka domů, pro společné cestování atd.. Také zde naleznete pár rad a tipů, na co byste si mněli dávat pozor. Ve vaší domácnosti, je totiž nastražena spousta nebezpečí pro tohoto malého tvorečka. A v neposlední řadě, i spoustu užitečných informací, jak tento příchod zvládnout v co největší pohodě, pro vás oba. Tak tedy jdeme na to.

První bod, u kterého se pozastavím, je společné cestování. Tady nám to totiž ve většině případů všechno začíná (tedy pokud štěně nedostaneme jako dárek). Vybrali jste si štěně a teď jej musíte přepravit domů. Vždy myslete na, že vaše štěňátko musí od první chvíle cítit pocit bezpečí a vaši lásky. V podstatě tohoto drobečka odebíráte od jeho maminky, bratříčku, sestřiček a nechcete přece, aby to byl okamžik plný stresu pro vás oba. Na přepravu si proto pořiďte přepravku. Přepravka by měla být velikostně přímo úměrná vašemu štěněti. Budete-li mít malé štěňátko, jako je například čivava, je jasné, že jej nebudete dávat do přepravky pro 5kg psa.

Do přepravky dejte měkký polštářek, popřípadě nějakou tu „miminkovskou dečku“. Od vašeho chovatele, tedy majitele kde si štěňátko kupujete, si vyžádejte hračku, s kterou si vaše štěňátko hrálo. Dobrý chovatel by vám měl hračku, stejně jako granulky, kterými bylo štěňátko krmeno, dát automaticky sám. Hračku potom vložte do přepravky, ve které budete vaše štěně převážet. Když si štěňátko převezmete, vložte jej do přepravky a dopřejte mu klid. Pokud si bude pokuňkávat, kňučet, vsuňte do přepravky vaši ruku, hlaďte ho a mluvte na něj klidným hlasem, to štěně uklidní a zároveň si bude od prvního okamžiku zvykat na samostatné cestování. Vyhnete se tak pozdějším problémům, neukázněnosti vašeho psa na cestách.

Štěně jste přivezli domů. Dopřejte mu klid. Já vím, je to těžké, člověk má potřebu toho malého tvorečka neustále mazlit, ale věřte mi. Dopřejte mu trochu klidu. Pro štěňátko, už samotná situace, že byl vytržen ze svého domova, je dost stresující. Nechejte štěně, ať se po novém domově sám pomaličku rozkouká a zvykne si na nové prostředí.

Určitě byste již měli mít připravený koutek, kde bude mít pejsek své zázemí. Místo by mělo být na klidném a v teplém místě, kde bude mít pejsek přehled o všem co se ve vaší „v jeho“ domácnosti děje. Vyhýbejte se průvanu a velkému hluku. A tady už jsme se dostali, ke konkrétním potřebám. Tedy, co byste si měli všechno obstarat domů, než ten „mazlík“ přijde? Pelíšek, misku na žrádlo, misku na vodu a nějaké hračky.  Hračky vybírejte zodpovědně, ať se štěňátko např. nezadusí (malé knoflíčky na hračkách atd.).

Dále byste si měli připravit plenky, kam budete pejska prozatím učit vykonávat svoji potřebu (stačí takové ty „miminkovké podložky“), v případě, že jste si pořídili pejska dlouhosrstého, pak i potřeby na údržbu srsti, dále pak, vodítko (pro začátek lépe krátké, než samonavíjecí vodítko), obojek popř. kšíry, náhubek, kleště na drápky, šampon, roztok na čištění uší i očí a v neposlední řadě pamlsky se zodpovědně vybraným krmením, kterým jste se rozhodli štěně krmit. Pokud si pořizujete pejska menší rasy a budete jej chtít v pozdější době oblékat, určitě si připravte i alespoň jeden obleček.

Myslete na to, že vše co štěně hned zezačátku naučíte, bude později považovat za naprostou rutinu a podvolovat se zcela bez problémů. Až budete moc začít chodit štěně venčit (tedy až po všech potřebných očkováních, zbytečně štěně nevystavujte nebezpečí) naučte si, ať si zvyká na vlastní hygienu. Po každé vycházce důkladně prohlédněte a omyjte tlapičky (v zimě si zasluhují mnohem více péče, ale o tom někdy v příštím článku) a nezapomeňte i na omytí zadečku. Budete-li mít psa dlouhosrstého, pravděpodobně budete i fénovat.  I tady je potřeba pejska zvykat od malinka. Vše nenásilně, pomaličku a s trpělivostí, stejně jako čištění očiček, uší, stříhání drápků a pozdějšímu čištění zoubků. Pokud nechcete, aby váš pes měl nezdravý chrup a páchnoucí dech, potom i čištění zubů je na místě (samozřejmě později, u štěněte není nutno).

Vezměte si dovolenou. Jak jsem již zmiňovala, s příchodem štěněte domů přichází i spousta změn. Aby vaše soužití od samého začátku bylo v naprosté harmonii, bude to potřebovat také svůj čas. Proto si naplánujte příchod štěněte do svého domova tak, abyste čas měli. Nejlépe například víkend, nebo je-li to možné, pak si klidně vezměte i dovolenou. Počítejte s tím, že se nevyspíte. Ano, začátky jsou opravdu jako s péčí o malé miminko. Určitě pejska nenechávejte nárazově dlouho samotného doma a věnujte mu dostatek vaší lásky a pozornosti. S vaší přítomností si bude na nový domov zvykat daleko rychleji a v pohodě.

Jaké nebezpečí ve vašem domově na štěňátko číhají? Počítejte s tím, že jak se vaše štěňátko rozkouká po novém domově, začne se cítit příjemně a bezpečně, začne být také dosti zvídavé. Bude se snažit prozkoumat každou skulinku. Proto se ujistěte, že je vše dobře zajištěno, že na štěně nemůže někde něco spadnou, že nemůže okusovat domácí květiny (spousta pokojových květin je pro psa životu nebezpečna), odstraňte také z koupelny prášky na praní, pokud je máte na zemi, ukliďte z dosahu drobné a ostré předměty, zajistěte el. zásuvky a kabely, dlouhé ubrusy také tyto hravé tvorečky svádějí k hrám. Připravte se i na to, že pokud nebudete chtít přijít o svoji drahou obuv, budete se muset naučit nějakou dobu všechny boty uklízet. Hodně pomáhá, když má štěně dostatek svých hraček, které ho opravdu baví. Pak si bot, rohů koberců, kabelů atd. ani nevšimne.

A máme tady první noc v novém domově. Možná, že budete mít štěstí a přes noc ani nezpozorujete, že máte nového spolubydlícího. Ale je to opravdu málo pravděpodobné. Většinou tohle malé „miminko“ v noci, když je všude klid a tma, teskní. Kňučí, pláče a vás to samozřejmě bude nutit, vzít si štěně do postele. Nedělejte to, tedy pokud se nebudete chtít po zbytek svého společného života o postel dělit. Ano je to přesně tak. I tady totiž platí, že co se štěně od začátku naučí, považuje později za naprostou rutinu. Nepočítejte s tím, že pokud štěněti dovolíte sedět s vámi na sedačce a spát s vámi v posteli, později odnaučíte. Nebude prostě rozumět tomu, proč už teď nesmí.

Pokud štěňátko v noci teskní a vám to trhá srdíčko, vstaňte a krátce si lehněte k jeho pelíšku. Hlaďte jej, mluvte tlumeným hlasem, jak budete cítit, že je štěně zklidněné, běžte si opět lehnout do své postele, ale bez štěněte. Svojí přítomností mu tak dáte najevo, že není sám, nemá se čeho bát a teď jste tu vy, abyste se o něj postarali. Budete si možná připadat jako blázen, v noci sedět/ležet na zemi u malého pejska, ale věřte mi, že to funguje a v pozdější době oceníte svoje pohodlí a soukromí. Pokud se kňučení opakuje a štěně bude vyžadovat vaši přítomnost i nadále, dejte mu pelíšek vedle vaší postele. Můj pejsek má dva pelíšky. Jeden v obývacím pokoji, kde se prostě jen tak přes den válí a potom má svojí „postýku“, právě vedle mé postele. Tak můžete usínat spolu. Když kňučení v noci neustává, prostě jen spusťte ruku ze své postele, štěňátko hlaďte a máte po starostech. Jak jsem již psala, potřebuje pocit bezpečí, cítit, že není sám. Uvědomte si, že byl do teďka zvyklí usínat se svými brášky, kde se jeden lepí na druhého a co právě prožívá, je pro něj stejně tak nové jako pro vás. Druhý den, už bývá obvykle lepší a třetí den vašemu štěňátku bude stačit pouze pocit vaši přítomnosti.

Myslete na to, že kolik času, péče a trpělivosti štěňátku od samého začátku věnujete, tak bude vypadat i vaše společné soužití. Milovaný pes vám bude úžasným přítelem a společníkem. Ale pozor i vaše láska by neměla být bezmezná. Ať vaše „zlatíčko“ budete zbožňovat sebe víc, určité hranice a pravidla musí být nastaveny. Čím dříve, tím lépe. Tím nechci říct, že byste měli štěně od prvního okamžiku cvičit povely, to ne, ale pomaličku vychovávat, určitě ano. Nechcete mít doma přece malého „tyrana“? Ale o tom, zas až někdy příště.

autorem článku je Michelle Kraus

468x282-1481547929.jpg

ZANECHAT ODPOVĚĎ