Chovatelská stanice MVDr. Simona Müllerová, Brno

    0
    9
    Chovatelská stanice MVDr. Simona Müllerová, Brno
    Chovatelská stanice MVDr. Simona Müllerová, Brno

    Provoz chovatelské stanice anglických bulteriérů.

    Co se může stát

    Je mnoho názorů na život a na smrt.Je mnoho názorů na posmrtný život. Každý má právo mít svůj vlastní přístup ke svému životu. Ke svému životu, který může vidět omezeně na několik desítek let anebo ho vnímat jako sérii výukových programů. Já jsem dostala do ruky různé knihy,setkala jsem se s různými lidmi zastávajícími různé názory. Prožila jsem hezké i smutné věci. A protože si myslím, že jsem nebyla až tak zlá a sobecká v tomto životě, aby se mi dostávalo takových trestů, přijala jsem názor, že se “duše” inkarnuje znovu. Že to, co si neodžije v jednom životě, musí dořešit v dalším. Celý můj současný život moji teorii potvrzuje a já dnes s pokorou přijímám zkoušky . Bývají velmi bolestné, zejména když reaguji nesprávně. Ale s odstupem času VŽDY pochopím smysl situace. Proč to bylo..v čem jsem chybovala. Některé chyby opakuji vícekrát. Zkouška přijde z jiné strany než čekám a já ji nezvládnu. Ale o tom psát nechci.

    Můj život je nedílně spjat se zvířaty.Podle mého názoru mají stejnou duši jako lidé. Také oni se inkarnují. Dušičky tam nahoře vidí jací lidé tu žijí, jak žijí, jak myslí. Vybírají si takové pány, aby jejich společný osud přinesl prospěch všem zúčastněným. Ty nejvyšší, nejčistší duše se nemusí inkarnovat. Ale ony chtějí, rozhodnou se vrátit se na zem , vzít na sebe těžký osud a stát se příkladem nebo příčinou ke změně. Některé duše se narodí do těl, která prožívají těžký osud jako trest za špatné chování v minulém životě. Já bych chtěla poděkovat všem hodným psím duším, která si našla svá nemocná psí těla a své nemocné lidské rodiny ,aby je k něčemu vedla. Když má rodina nemocného psa, dotkne se jí bolest. Je to dar, když člověk ucítí bolest za “němého tvora”, protože jsou stále tací, kteří zůstanou nepohnuti.

    Nezažila jsem to nejhorší, ale to, co mám za sebou stačí, abych nikomu nepřála zakusit tresty karmy. Přeji všem, aby při pohledu na trpící zvíře otevřeli oči. Otevřeli mysl a hlavně srdce. Aby přemýšleli proč tu jsme. Pro co žijeme. Jak žijeme. Kéž by přehodnotili věci a vztahy,na kterých jim záleží. Máme zodpovědnost za své činy. Máme zodpovědnost za zvířata, která k sobě připoutáme. Někdy je připoutáme k sobě proto, že jsme sami. Naše srdce pláče, strádá. Člověk si myslí, že pes mu srdce naplní láskou. Pes to udělá moc to rád. Umí to lépe než kdokoliv jiný. Ovšem pouze v případě, že srdce jeho člověka se mu otevře a lásku přijme. Ten, kdo své srdce neumí otevřít , nenaplní ho láskou ani od celé smečky psů. Může kupovat další a další psy a stále bude prázdný… Jiný kupuje psa, aby si dodal sebevědomí, jiný s ním chce pracovat, potřebuje ho. Úloh pro psy v našem životě je mnoho. Utíkáme před problémy, utíkáme se psy. Utíkáme před sebou. Pracujeme , lovíme, vystavujeme, psi s námi tyto aktivity rádi sdílejí.

    Výsledky jsou však rozmanité. Naše touhy nejsou vždy uspokojeny. Pes nevyhraje , nedohledá zvěř. Člověk je zklamán. Měl psa, aby uspokojil své potřeby, aby sám sobě udělal radost a teď je zklamán. Jeho srdce opět není plné radosti. Když se otevřeme lásce, bude i neúspěšná výstava společnou radostí. Bude i neúspěšný lov společným zážitkem a štěstím. Život se psem se stane štěstím a láskou. Nejen uspokojováním potřeb a hledáním. Kdo hledá ve psu uspokojení potřeb, nenajde ho. Snad jen na chvíli, jako záblesk. Radost a lásku máme hledat v sobě ,začít u sebe dáváním druhým, aniž bychom očekávali lásku nebo výkon nazpět. Jak smutný je život člověka, který k sobě připoutává psy, protože hledá sám sebe a neví to. Neví, co hledá. Hledá štěstí, ale v sobě ho nevidí. A proto ho nevidí ani ve psech.

    Byl jeden smutný člověk. Měl psy a ženu. Žena chtěla psa, ale rychle ji omrzel. Muži se dařilo v práci, měl spokojenou rodinu a rozhodl se uskutečnit svůj sen. Koupit si bulteriéra. Velký sen hodný velkého muže. Koupil si ho. Z různých důvodů potřeboval přemístit své bývalé psy, aby se mohl věnovat novým psům. Nejprve daroval psa své ženy. Potom daroval jednoho svého, jako třetí odcházela fena z útulku, které se ujal. Dovezl ji ke mně, ale nový majitel si ji nevyzvedl. Byl to osud. Můj sen od 10ti let byl mít rotvíka. Měla jsem 10dní rotvíka. Její pán ani jednou nezavolal,jak se má a co s ní je. Našla jsem jí domov. Onen muž mezitím koupil několik velice kvalitních bulteriérů. Přestože si splnil svůj sen, stával se smutnějším a přestávalo se mu dařit. Ujal se půlroční fenky bulíčka, zanedbané, nemilované, nevychovávané.. Snad doufal, že záchranou jejího života zachrání i svůj. Snad doufal, že když jí dá štěstí, najde i svoje. Krásné. Zoufalé. A nerozumné, neboť ani 3 zákroky nepomohly této fence splnit zapojení do života, které se od ní očekávalo. Muži se dařilo hůř a hůř a potřeboval zmenšit počet psů.

    Nepřísluší mi soudit druhé lidi, natož je odsuzovat. Každý jednáme jistě podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. V danou chvíli neumíme jednak jinak. Hledáme a tápeme. Zkoušíme a chybujeme. Hledáme své štěstí. Svou radost. A nevíme, kde je. Nevidíme, že možná stojí tak blízko… Pomohla jsem mu najít nového majitele, fenku jsem odvezla k sobě a ihned předala. Bylo jí asi 8 měsíců. Moc hodná a milá, stejně tak jako její noví majitelé. Dnes jsem se dověděla, že toto štěně čeká asi 8 štěňat. Vzali si ji nechtěně nakrytou od původního majitele.. Noví majitelé v první chvíli nevěděli co si počnou v bytě, bez dovolené…, první bulík, první štěňata. Nabídla jsem jim, že najdu rodinu, která pejsky odchová. Dala jsem se do práce a do večera jsem měla dvě. Ale noví majitelé se rozhodli, že tuto malou holčičku v tom nenechají. Budou s ní. U nich doma. Tito lidé otevřeli své srdce.

    Nechtěla bych , aby někdo odsuzoval Muže mého příběhu. Je to nešťastný a opuštěný člověk, který ztratil lásku. Lásku a úctu k životu. Ke všemu živému I k sobě.. Není cílem odsoudit jeho. Cílem je podívat se každý sám na sebe a říci si čeho jsem schopný já. Každý by měl začít sám u sebe, vidět. Slyšet. Cítit. Vnímat život všemi smysly a přijímat život dovnitř sebe. Naplnit své srdce životem a vědět, že bolest je vyvážená radostí a smutek štěstím.Tak jako se střídá den a noc. Po noci vysvitne slunce a jestliže je naše srdce v temnu, víra ve slunce prozáří dny, které přijdou. Ta fenečka se narodila, aby nás všechny učila. Bydlela ve třech rodinách a milovaná a žádaná byla až v té třetí. Stejně tak člověk může nalézt štěstí až ve třetí..čtvrté rodině. Dočká se, když během své pouti přijímá osud a i přes zklamání a bolest se snaží rozdávat radost. Ona zůstala hodná a milá. A snad zůstane, protože bude žít v lásce. Na cestě, kterou prošla, poučila a obohatila další zúčastněné.

    Nevím kolik psů nebo kolik lidí bude muset vstoupit do života Muže, aby jeho uši slyšely, jak bije srdce, aby jeho oči viděly, jak svítí slunce, aby cítil, jak slunce prohřeje jeho srdce.

    Nečekejte až se psi a lidé obětují, aby vám otevřely oči. Zkuste sami splynout s přírodou, neboť jste její součástí. Hledejte lásku uvnitř sebe a rozdávejte ji. Zamyslete se kolik radosti vaše skutky přinášejí všem zúčastněným. Vaše štěstí vznikne automaticky jako “vedlejší produkt” vašeho dávání.

    Simona Müllerová, 17.4.2004

    Pokračování: Aby nebylo vše tak jednoduché, naše hlavní hrdinka měla vnořenou bradavku. Štěňata nemohla sát a mléko zatvrdlo. Dostala 41 horečky, byla zcela apatická, neměla zájem o štěňátka, nejedla.. případ jsme řešili telefonicky..homeopaticky.., ale druhý den mi ji majitelé dovezli ukázat. Obklady z tvarohu, belladonu, bryonia a Paralen již malou práci udělaly, ale další dílo spočívalo na antibiotikách, PVB homeo polykomponentu, specielních zábalech z bylin a mastí. Teplota klesla na 39, fenečka se opět stará o štěňátka a my si telefonujeme.

    Výběr vhodného páru v mé CHS

    Mým chovatelským cílem není mít rodokmen plný zahraniční krve. Psy ze zahraničí používám k přilití krve, k oživení chovu.

    Prvního psa mi nabídla CHS Warrior’s z Chorvatska, aby si udělali reklamu v ČR a na oplátku jim já půjčím svého psa z Ruska. Protože mi v první řadě nejde o krev, koupila jsem z ciziny štěně. Koupit štěně je vždy riziko, protože nevíte, jak přezubí a jak naroste. Výhodou je, že si pejska vychováte podle svých představ.

    Fidzhita z Ruska jsem objednala pro svoji kamarádku. Když přijel, byl zcela vychrtlý, měl snad jen ocas a uši. Fixoval se pouze na feny a celé procházky a výcviky trávil přilepen na místech pod ocasem fenek.

    Byly mu více než čtyři měsíce. I to je moc. Fidzit mi dodnes doma čůrá na všechny rohy a aby mohl značkovat a nebyl potrestán, přikrčí kolena, jako že se protahuje a pomalu postupuje kuchyní vpřed. Využije každé chvíle a zmizí nahoře v pokojích a já jen hledám pokropené kytky a rohy postelí. Protože byl podvyživený, je menší a drobnější. Naštěstí nemá žádnou vadu, takže už je i šampion. Bohužel nemá ani mimořádné exteriérové přednosti, aby upoutal pozornost velkých chovatelů. Já jsem ráda, že ho mám, protože má vynikající povahu ke psům a k lidem, výborně připouští, je vysoce plodný a hlavně je zdravý. Nikdy neměl ani nejlehčí nemoc. Ani náznak alergie. S jeho potomky jsme velice spokojená, vzhledem předčí svého otce, jsou akorát sebevědomá, dostatečně temperamentní a zdravá.

    Mám také pejska z Rakouska z rusko – anglických rodičů. Chtěla jsem ho v 6 týdnech, abych si ho vychovala lépe než Fidzhita. Bohužel v Rakousko probíhají 2 kontroly vrhu prezidentem klubu, audiometrie i u barevných psů a čipování. Dokud nemá štěně vše za sebou, nemůžou ho prodat. Jela jsem si pro něj až v osmi týdnech a ještě jsem čekala na místě, až se pan president dostaví a štěně prohlédne. Myslím si, že štěně narozené u mě doma má větší možnost duševniho rozvoje od “narození”. Můj Samadhí je trošku hloupý, ale moc hodný. Má skvělé lovecké vlohy a za chvíli půjde na zkoušky. Služební výcvik by díky své oddanosti rozhodně nezvládl, protože má problém po jakémkoliv povelu udělat něco jiného než hají nohama nahoru. Výcvik i výchova mu šly podstatně pomaleji, než psům z mé stanice, které jsem měla doma.

    Mám tedy dva zahraniční psy a jednoho svého, 4. generaci mého chovu.

    Vhodné páry vybírám podle povahy. Nechci psy bázlivé nebo agresivní. S těmi nepřipouštím. Nechci psy s podezřením na dědičné vady. Existuje spousta vad, které mohou být získané, například i nevhodnou léčbou nebo nedostatečnou prevencí. Nechci psy s dlouhou, úzkou hlavou, aby nezužovali do budoucna spodní čelist. Snažím se spojovat stejné typy hlav. Protože existuje několik typů hlav, je-li to možné, vyberu si stejné. Buď kratší vejčité (Héra Siddhartha, Samadhí, Juniperus, Krios) a nebo delší, široké v nose skoro jako v čele (Medea, Union, Zaba, Kortigen). Jsou i hlavy téměř universální.

    Aspoň jeden rodič by měl mít výborné zaúhlení a rovný hřbet, malé a pevné uši. Rozhodně neupřednostňuji extrémní hlavy a bombastické klabonosy. Mně osobně se nejvíce líbí střed, tedy Medea. Slušná hlava a výborné tělo je pro mně důležitější než super hlava na zborceném těle.

    Nejdůležitější je povaha a zkoušky. Mým cílem je, aby moji psí rodiče měli doklad o zkouškách, tedy objektivě prověřenou povahu. Od pověřené osoby. Je to doklad o tom, že pes je přiměřeně chytrý, výborně ovladatelný a fixovaný na majitele.

    Pokud jde o exteriér, nenajdete ideál. Vždycky je potřeba z něčeho slevit a zvážit, z čeho slevit je vhodné. V dnešní době neexistuje 100% zdraví a proto je dar, je-li pes i člověk aspoň zjevně zdravý.

    Při březosti provádím i eugeniku. Zatím pár let zkouším, jestli to funguje.Vzorem mi je francouzský lékař Joanny.

    Protože “pracujeme” s živým materiálem, je výsledek vždy nejistý. Přesto nehodlám slevit ze svých představ mít zdravé a chytré psy co nejvíce krásné.

    Kontakt na chovatelskou stanici MVDr. Simona Müllerová, Brno

    Web: www.trojskykun.com

    Telefon: 602 559 860

    Email: simona.homeopatie@seznam.cz

    Adresa:

    Tuřanská 653/52
    62000
    Brno, Tuřany

    Otevírací hodiny:

    • Dle dohody