Irský vlkodav

Irský vlkodav

Irský vlkodav patří mezi nejvyšší známá psí plemena na světě. Svou výškou a postavou budí na první pohled respekt. Byl vyšlechtěn křížením chrta a dogovitých plemen už někdy před naším letopočtem a jak jeho jméno napovídá, určen byl k nahánění a zabíjení vlků.

Autor obrázku: Don DeBold

Do Irska přišel s Kelty, známými chovateli a šlechtiteli psů. Přesto, že byl dlouhou dobu oblíben na šlechtických dvorech a nazýván královským psem, časem toto plemeno zaniklo, hlavně kvůli úplnému vyhubení vlků v Irsku a postupným úpadkem zájmu o něj. Dnešní vlkodavové byli znovu vyšlechtěni v devatenáctém století podle dávných vzorů.

Dospělí psi měří v průměru kolem 85cm v kohoutku a váží zhruba 60kg. Fenky jsou o několik centimetrů menší a váží asi 45kg. Srst má nejčastěji šedou barvu, ale může být i žíhaná, červená, černá, hnědá či bílá.

Povaha tohoto plemene je velmi přátelská, vyrovnaná a mírná. Nechovají se agresivně a raději ustoupí, když má dojít ke konfliktu. Přesto je důležité při výchově mladého psa důsledně dbát na poslušnost a především ho naučit spořádaně chodit na vodítku, protože při jeho váze v dospělosti si těžko poradíte s tím, že se bude snažit tahat a měnit směr. Někdy se v něm ale přece jen mohou projevit původní lovecké instinkty a proto je také vhodné zvykat ho už od malička na kočky a jiná zvířata v domácnosti a okolí.

Co se týče samotných procházek, není vlkodav až tak náročný jako jiná velká plemena. Klidně mu bude stačit pravidelná kratší procházka a delší trasu si můžete nechat třeba až na víkend.

Důležitá je pro něj vyvážená a kvalitní strava a to především v mládí, kdy dochází k velkému růstu během několika měsíců. Vyhnete se tak problémům s klouby a kostmi, které v případě nedostatečného příjmu živin v tomto období mohou hrozit. Psovi pak způsobují velké bolesti a někdy nezbývá než operativní řešení.

Autor obrázku: Dustin Drew

I srst potřebuje náležitou péči v podobě pravidelného česání a kartáčování. Zhruba dvakrát ročně se doporučuje její trimování, což je ruční vytrhávání odumřelých chlupů. Srst tak nejen získá na kráse, ale hlavně se jedná o prevenci kožních problémů. Na dotek je srst vlkodava sice hrubá a tvrdá, ale přesto si její hlazení jistě zamilujete.

Toto plemeno je vhodné pro všechny, kteří hledají milého a přátelského společníka. Bude mu jistě lépe v domě se zahradou než v bytě, ale zároveň nepatří uvázat ke kotci. Není to hlídací pes a nedělá mu dobře samota. Vlkodava je třeba brát doprostřed rodinného kruhu jako jejího právoplatného člena. Za to se jistě odmění svou láskou a oddanou věrností.

autorem článku je Martina Limbergová

Rate this post

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *